Svěrákovi uvedli nový komediální snímek Betlémské město. Příběh kombinující fikci a realitu nabízí nekorektní humor, neotřelý příběh a špičkové herecké obsazení. Snímek ale celkově nezanechává příliš dobrý dojem.

Oproti standardním scénářům, kteří Svěrákovi realizují, byla zvolena forma kombinace motivů několika povídek Zdeňka Svěráka. Spisovatel Karel Šejnoha (Zdeněk Svěrák) pracuje na několika povídkách a postavy se mu začnou objevovat v reálném životě. Každá postava má na Šejnohu nějaké požadavky a právě díky nim se nejen Šejnoha vyvíjí a podle tvůrců si ujasní elementární otázky života. To ale divák na plátně neuvidí. Šejnoha přežívá ve světě, na který už nestačí a promítá do něj své sexistické představy a touhy. A příběh kolísá právě na základních pilířích postav, které nejsou dostatečně rozvinuté. Některé postavy jsou až tak ploché, že se tvůrci sami přiznávají dialogem postavy „Já jsem plochá postava“. Přílišné užití nahoty snímku spíše škodí a její neustálé opakování nudí a časem už začne být i nepříjemná.

Vladimír Smutný opět dokázal, že umí pracovat s kamerou. Zajímavé rámování obrazu umožňuje chvílemi sledovat příběh „z povzdálí“. Jelikož je scénář na motivy povídek Zdeňka Svěráka, právě pomocí zajímavé kamery lze příběhy jednotlivých postav z povídek sledovat, jako čtenář původních povídek. Bohužel nic víc kamera do požitku z filmu nepřináší.

Snímek se vyznačuje výbornou filmovou hudbou, v podání skladatele Ondřeje Soukupa. Hudba je na takové úrovni, že bez obrazu by si posluchač pomyslel, že sleduje hollywoodský velkofilm. Pokud lze na filmu tedy opravdu něco vyzdvihnout, je to filmový soundtrack.

Jednou z ústředních postav je chlapec s Downovým syndromem. Jak se může se začátku zdát, tvůrci využívají stereotypů, jak na takové lidi společnosti nahlíží a chová se k nim. I přes nechuť vůči chování postav matky a otce chlapce, velice příjemným momentem je vyústění zápletky této dějové linie, po které je konec konců pojmenován i samotný film. Je příjemné, že se konečně pomocí filmu dává větší povědomí o lidech s Downovým syndromem a že jsou jedineční, jako ostatní lidé.

Smůlou je, že první polovina snímku je výrazně slabší a méně zábavná, než polovina druhá. Ale pokud divák u filmu vydrží prvních několik desítek filmu, nepřijde o význačně vtipný humor a úsměvné situace, které jsou součástí života každého člověka.

Film je průměrnou podívanou bez větších inovací, co se kinematografie týče. Příběh je originální a zajímavě pojatý, avšak kolísá na plochostech postav, zmatených dějových pasážích a zbytečném využití sexistických scén. Zaujme především filmová hudba, humor a herecké obsazení.

Betlémské světlo	Hodnocení:
Česko, 2022, 100 min	65 %
Komedie
Režie: Jan Svěrák
Scénář: Jan Svěrák, Zdeněk Svěrák Předloha: Zdeněk Svěrák (kniha)
Kamera: Vladimír Smutný
Střih: František Svěrák
Hudba: Ondřej Soukup
Hrají: Zdeněk Svěrák, Daniela Kolářová, Vojtěch Kotek, Tereza Ramba, Ondřej Vetchý, Jitka Čvančarová, Vladimír Javorský