Pět nejlepších filmů z Mezipater, které musíte vidět

Přinášíme Vám výběr pěti filmů, které mezi diváky 21. ročníku Mezipatra Queer Film Festivalu bodují. Tyhle snímky prostě musíte vidět! Všechny jsou dostupné až do 5.1.2021.

5. Dokud se tančí (2019)

Foto: © TriArt / Mezipatra

Snímek pojednává o tanečníkovi jménem Merab, který se věnuje tradičnímu tanci. Gruzínský tanec stojí na pravoslaví a tradičních genderových rolích. Hlavní soubor vyhlašuje konkurz na nového tanečníka. Do souboru nastupuje nový člen – Irakli – a Merab má nového soupeře. Merab začíná k Iraklimu cítit něco mnohem více, než pouhé přátelství.

Levan Akin brilantně zachycuje rozbíjení stereotypů díky konfrontaci tradičních hodnot a tématu homosexuality. Podmanivé taneční scény s chytlavá hudba okouzlí každého. Po uvedení v Gruzii vypukly nepokoje a protesty, přestože se jedná o neškodnou kritiku tamní společnosti. Snímek získal cenu za nejlepší film na MFF v Oděse či cenu za nejlepší režii na MFF v Sarajevu.

Film je dostupný také v rámci předplatného.

4. Dívky v uniformách (1931)

Foto: © Deutsche Film-Gemeinschaft

Manuela se po smrti své matky dostává do internátní školy, kde vládnou přísná pravidla. Vychovatelka Elizabeth je z jednou, která se k dětem chová přátelsky. Manuela se na školním večírku jako opilá veřejně přizná k citům k Elizabeth. Stává se terčem vedení školy, až se Manuela pokusí spáchat sebevraždu.

V rámci retrospektivní sekce je uveden jeden z ikonických snímku queer kinematografie. Snímek se řadí k nejzajímavějším německým titulům 30. let. Filmový debut Leontine Saganové se jako jeden z prvních narativních filmů otevřeně zabývá tématem homosexuality.

3. Neviditelné lásky (2012)

Foto: © 2012 – Zadig Films

Režisér a scenárista Sébastien Lifshitz sleduje život 11 gayů a leseb z celé Francie, kteří se narodili v období mezi dvěma světovými válkami. Film dává úžasný vhled do života protagonistů o tom, jak se skrývali a chovali během dob, kdy byla homosexualita „zakázané“ slovo.

Intimní dokumentární snímek zpochybňující stereotyp queer života vás vtáhne ještě více díky působivé kameře a decentně vybrané hudební složce. Sébastien Lifshitz je dvojnásobný držitelem Teddy Award a na letošním festivalu je uveden i jeho snímek Děvčátko.

2. Lola (2019)

Foto: © Les Films du Losange / Mezipatra

Lola je trans teenagerka, která žije v dětském domově. Její otec ji vyhodil po tom, co začala být sama sebou a svěřila se rodičům o své transsexualitě. Má možnost podstoupit první operace, ale nemá potřebný obnos peněz. Konfrontuje svého otce, kterému následně odcizí urnu s pozůstatky matky. Otec na to přijde a vydá se za ní do domova. Po hádce se spontánně vydávají na dobrodružnou cestu, aby splnili poslední přání matky.

Dojemné roadmovie sleduje emocionální proměnu Loly a jejího otce. Mya Bollaers ztvárňující Lolu ve filmu o hořkosti, odloučení a naději byla za svůj výkon nominována na řadu filmových evropských cen a získala významnou cenu Magritte Award pro nejlepší herečku.

1. Děvčátko (2020)

Foto: © Agat & Cie / Mezipatra

Sedmiletá Sasha již od útlého věku věděla, že je dívkou. Její rodina je na ni hrdá a bere ji takovou, jaká je. Stejné ale neplatí o vedení školy, kterou Sasha navštěvuje. Sasha a její matka začínají navštěvovat lékařku, která pomůže Sashe souboj se společností vyhrát.

Emotivní a opravdový snímek provází nejintimnějšími částmi života mladé transgender dívky. Snímek se nikomu nevnucuje, je pomalejší, ale zato vyzařuje důležité poselství, které je zásadní pro změnu společnosti.

Sébastien Lifshitz je dvojnásobný držitelem Teddy Award a na letošním festivalu je uveden i jeho snímek Neviditelné lásky.

 

 

 

Úvodní foto: Snímek Lola | © Les Films du Losange / Mezipatra

guest
0 Komentáře
Inline Feedbacky
Zobrazit všechny komentáře