Soderbergh při rozhovoru pro podcast NightCap Live ohdalil, že se během karantéry věnoval několika novým scénářům.
„Během karantény jsem psal vytrvaleji, než jsem psával od léta 1985,“ říká. „A stojí za zmínku, že jsem se nikdy nepovažoval za spisovatele. Psaní jsem bral jako způsob, jak se dostat do podnikání, protože vám nikdo nemůže zabránit v tom, abyste si sedli před klávesnici a psali. Vyrostl jsem v předměstské subdivizi v Baton Rouge. Nebyl jsem součástí filmového průmyslu a cítil jsem, že když píšu, můžu napsat něco, co někdo vidí a čte a chce to zrealizovat.“
„Když se tedy v New Yorku vše uzavřelo, tak abych zůstal v kondici, rozhodl jsem se, že budu psát. Musím se vrátit k psaní. Během prvních 6 nebo 7 týdnů karantény jsem dokončil 3 scénáře. Jeden z nich byl jen přepis, jeden z nich byl originál a jeden byl adaptací románu, který jsem chtěl natočit. Originál byl pokračováním Sex, Lies a Videotape. Nápad, který mi nějakou dobu ležel v hlavě, a měl jsem pocit, že jsem přišel s cestou, jak se vrátit, a tak jsem ho napsal a chci ho zrealizovat.“
Foto: Miramax Films
Sex, lži a video je komorní psychologické drama o svérázných vztazích mladé čtveřice a jedné kameře. Právníka, který má poměr se svou švagrovou, navštíví dávno ztracený přítel ze studií, jenž má kuriózního koníčka – natáčí ženy debatující o své sexualitě. (Cinemax)